Z introvertního ajťáka jsem se v CETIN stal manažerem. Ani po 11 letech se tady nenudím - cetin.cz
Z introvertního ajťáka jsem se v CETIN stal manažerem. Ani po 11 letech se tady nenudím
Pavel Jindra se v telekomunikacích pohybuje přes dvacet let. Začínal u menších operátorů a před jedenácti lety přijal nabídku začít pracovat v CETIN. Ze systémového analytika se postupně posunul až na současnou pozici manažera IT Platforms. V rozhovoru popisuje, jak AI mění práci jeho týmu i nároky na bezpečnost a co obnáší vedení lidí v rychle se měnícím IT.
Co vás přivedlo k IT?
K počítačům jsem měl blízko už od dětství, takže moje profesní cesta do IT byla poměrně přirozená. Informační technologie jsem studoval na střední a později i na vysoké škole. To, co začalo jako koníček, se postupně stalo mojí profesí.
Ve kterém oboru jste profesně začínal?
Celou svou kariéru pracuji v telekomunikacích. Za více než dvacet let jsem měl možnost vyzkoušet si několik různých rolí i firem. Začínal jsem u menších alternativních operátorů a postupně jich vystřídal hned několik. Nejdříve jsem se věnoval realizaci hlasových služeb pro B2B zákazníky a následně se dostal k billingovým systémům, analýze telekomunikačních dat a mezioperátorskému vyúčtování.
Jak jste se dostal do společnosti CETIN?
Je to vlastně trochu paradoxní. Pamatuji si, že tehdy jsme jako malí operátoři bojovali proti velkým hráčům, jako byl Český Telecom. Stáli jsme na opačných stranách barikády. Ale před asi jedenácti lety přišla nabídka z CETIN. Chtěli, abych jim pomohl postavit vlastní řešení pro fixní hlasovou mediaci. Oslovilo mě to natolik, že jsem se rozhodl přejít na „druhou stranu“. Byl to velký kariérní skok a výzva, kterou jsem potřeboval.
Co vás přesvědčilo?
U předchozího zaměstnavatele jsem pracoval už nějakých pět nebo šest let, všechno měl připravené, zautomatizované a byla to pro mě rutina. Přestal jsem mít pocit, že se profesně posouvám. Nabídka podílet se na budování nového řešení ve velké firmě pro mě znamenala příležitost začít něco od začátku, přijmout novou výzvu a vystoupit z komfortní zóny. Právě to mě na ní nejvíce lákalo.
Jak se za tu dobu vaše práce proměnila?
Začínal jsem jako systémový analytik a postupně se dostal k vývoji komponent nebo mediačních algoritmů. Na práci administrátora, analytika a vývojáře pak navázala pozice team leadera a následně manažera. Díky tomu znám provozní detaily i technickou práci a mám zkušenosti se strategickým řízením týmů a technologických platforem.
Zhruba každé dva roky v CETIN přišla nová výzva, změna role nebo odpovědnosti. Takže nebyl prostor sklouznout do rutiny. O změně zaměstnavatele jsem v průběhu let několikrát uvažoval, ale pokaždé převážily důvody zůstat. Měl jsem možnost pracovat na nových technologiích, posouvat se do dalších rolí a učit se nové věci. I proto mi dnes ani nepřipadá, že jsem v CETIN už jedenáct let a práce mě stále baví.
Čemu se aktuálně nejvíce věnujete?
Moje pozice se jmenuje manažer IT Platforms. S týmem zajišťujeme technologické platformy a služby, které využívají další vývojové a projektové týmy napříč firmou. Pokrýváme širokou škálu oblastí od cloudových služeb, integračních platforem a DevOps přes automatizaci procesů a low-code platformy až po správu dokumentů a testovací automatizaci. V poslední době se zaměřujeme zejména na oblast umělé inteligence.
Naše platformy si můžete představit jako „podvozky“, na kterých ostatní týmy stavějí své aplikace. Díky tomu nemusejí pokaždé řešit stejné technické základy – například výběr cloudové platformy, nebo způsob integrace jednotlivých systémů. A mohou se tak soustředit na to, jakou hodnotu jejich řešení přináší uživatelům a byznysu. Současně dbáme na to, aby byly tyto technologie provozované bezpečně, spolehlivě a v souladu s požadovanými standardy. To je důležité i s ohledem na to, že je CETIN součástí kritické infrastruktury státu.
Mohl byste více popsat svůj tým?
Včetně externích kolegů spolupracuji s více než stovkou lidí napříč několika týmy. Jsou mezi nimi specialisté na různé technologické oblasti. V posledních letech jsme například budovali nové týmy zaměřené na AI, automatizaci a robotizaci. Najít na českém trhu lidi do takto specializovaných rolí nebylo jednoduché, ale myslím, že se nám podařilo sestavit opravdu výborný tým. Funguje nejen odborně, ale také lidsky, což je pro mě stejně důležité.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Mám na starost několik týmů, takže je to velmi pestré. Dnes už velkou část mé práce tvoří vedení lidí, schůzky a koordinace různých aktivit. Oproti době, kdy jsem pracoval čistě v technických rolích, trávím mnohem více času komunikací a rozhodováním. Pořád se ale potřebuji v technologiích orientovat, abych byl kolegům v odborné diskuzi adekvátním partnerem a rozuměl tomu, kam se jednotlivé oblasti posouvají. V poslední době řešíme především témata spojená s digitalizací, automatizací nebo AI.
To je docela velký posun od klasického IT specialisty.
Obrovský. Před deseti nebo patnácti lety jsem byl spíše introvertní ajťák. Nejlépe mi bylo u počítače při řešení technických problémů, a rozhodně jsem nevyhledával situace, kdy bych měl vést porady nebo vystupovat před větší skupinou lidí. Dnes jdu z jedné schůzky na druhou a často v roli jednoho z hlavních lidí, od kterých se očekává aktivní diskuze nebo rozhodnutí. Je to velká změna, ale těší mě, že jsem si jí prošel. Posunula mě profesně i osobnostně.
Jak vnímáte tempo, kterým se dnes IT vyvíjí?
Tempo změn je neuvěřitelně rychlé. Zejména v oblasti umělé inteligence vidíme posun prakticky každý měsíc. Za půl roku může být celý trh úplně někde jinde. Dlouhodobé plánování je proto čím dál složitější. Říct dnes, jak bude IT vypadat za pět nebo deset let, je jako věštění z křišťálové koule. Zároveň přicházejí nové výzvy. Například díky AI jsou i méně technicky zdatní lidé schopní velmi rychle vytvářet aplikace. To je skvělé, ale přináší to otázky bezpečnosti, kvality a toho, jak taková řešení řídit ve velké firmě. A právě to jsou témata, která dnes probíráme stále častěji.
K čemu dnes využíváte umělou inteligenci?
Zhruba před dvěma lety jsme začali intenzivněji pracovat s různými možnostmi využívání AI. Dnes ji aplikujeme v různých oblastech od strojového učení pro detekci anomálií v hlasové síti přes automatizované třídění chyb při testování až po generativní AI a AI asistenty. Jedním z nejviditelnějších projektů je CETBOT, který zpřístupňuje možnosti umělé inteligence zaměstnancům napříč firmou a propojuje AI s firemními daty a systémy. Snažíme se také zapojit chatbota do interního IT helpdesku. Zaměstnancům by měl poradit, navést je a případně založit požadavek do systému, kterému by se následně věnoval technik.
Velkým tématem jsou také multiagentní řešení. Věnujeme se agentům, kteří by mohli do určité míry samostatně vykonávat vybrané úkoly nebo spolupracovat na řešení složitějších procesů. S tím ale přichází velké množství bezpečnostních otázek. Ve firemním prostředí nestačí, aby řešení fungovalo. Potřebujeme mít také jistotu, že agent dělá skutečně jen to, co má. Že nad ním máme pořád kontrolu, jeho rozhodování je bezpečné, transparentní a dokážeme ho v případě potřeby okamžitě zastavit.
Takže CETIN přichází i s novými řešeními, která nejsou ještě úplně probádaná?
Ano, nechceme jen pasivně čekat, co nám trh nabídne. Samozřejmě by to byla jednodušší a v některých ohledech i bezpečnější cesta. Chceme ale novým technologiím rozumět, ověřovat jejich přínos v praxi a získávat s nimi vlastní zkušenosti. Pokud bychom čekali, až bude všechno dokonale prověřené, velmi rychle bychom ztratili přehled o tom, kam se obor posouvá. Hledáme rovnováhu mezi inovacemi a bezpečností. Nové technologie ověřujeme a zavádíme tam, kde vidíme reálný přínos pro zaměstnance nebo firmu.
Co vás na vaší práci nejvíce baví?
Spojení moderních technologií a super lidí. Možná to zní jako klišé, ale v CETIN to opravdu platí. Z mého pohledu máme teď v týmu nejzajímavější témata ze světa IT. Zároveň mám kolem sebe skvělý tým. Baví mě jejich know-how a energie. Mám také možnost učit se od mladších kolegů. I když je CETIN korporát, v mezilidských vztazích si pořád drží atmosféru menší firmy. Myslím, že je v tomto ohledu do určité míry unikátní. Po letech v oboru jsem si uvědomil, že právě lidé a vztahy v týmu často rozhodují o tom, jestli vás práce opravdu baví. A v tomhle mám v CETIN velké štěstí.
Je naopak něco, co byste rád ze svého pracovního kalendáře nejčastěji vyškrtl?
Ubral bych tak polovinu schůzek. Hodně se to změnilo během covidu, kdy se začalo více využívat Teamsů. Dneska je tak svolání schůzky otázkou několika kliknutí. Samozřejmě je i na mně, abych lépe vyhodnocoval, na kterých schůzkách potřebuji být. Druhou věcí jsou některé zbytečné procesy. Ve firmě fungují dlouhé roky jenom proto, že se tak vždycky dělaly. Právě proto dnes tolik tlačíme na digitalizaci a automatizaci. Chceme se na staré procesy podívat znovu, zjednodušit je a zautomatizovat. Cílem je, aby lidé neztráceli čas rutinními úkoly.
Měl jste jako dítě vysněné povolání?
Když jsem byl opravdu malý, lákala mě práce bankéře. Bavily mě finance. Pak ale přišly počítače a všechno se otočilo o 180 stupňů. Od té doby už bylo jasné, že moje cesta povede spíše do světa technologií.
Jak nejraději trávíte volný čas?
V posledních letech hlavně běhám. Po práci přijdu domů, vyběhnu do lesa a dokonale si vyčistím hlavu. Postupně jsem se dostal i k závodům. A to také díky CETIN a jeho podpoře seriálu Běhej lesy. Nedávno jsem si dokonce splnil svůj dlouhodobý cíl v podobě prvního maratonu.
Druhým velkým koníčkem je motorka. I kratší projížďka po okolí je pro mě skvělý relax. Nově jsem se začal věnovat také potápění, které mi umožňuje objevovat úplně jiný svět a naučit se zase něco nového.
Využil jste už program Recharge by PPF, který umožňuje měsíc placeného volna navíc?
Ano, teď přes prázdniny. A bylo to skvělé. Strávil jsem týden na lodi u Elby. Mám díky tomu za sebou i pokročilý kurz potápění. Poprvé jsem se tak potopil do hloubky čtyřiceti metrů v moři. Potom následoval týden na motorce v Alpách a Dolomitech a část volna jsme strávili také na rodinné dovolené v Anglii. Na tomto programu se mi líbí hlavně to, že člověku dá čas opravdu zpomalit a věnovat se věcem, na které během běžného roku nezbývá tolik prostoru. V mém případě to nebylo jen o odpočinku, ale také o rodině, nových zkušenostech a posunutí se v koníčcích, kterým se věnuji ve volném čase.
