Z dvoudenní rutiny udělat pětiminutovou záležitost nebo připravit síť na to, aby umělá inteligence přebrala část jejího řízení. Šéf IT Jan Štěpánovský v novém díle CETIN podcastu popisuje, jak se firma posunula od teoretického zkoumání AI k jejímu ostrému nasazení. To nejzajímavější z epizody najdete v tomto článku.

Ještě před rokem a půl stál CETIN ve využití umělé inteligence teprve na začátku cesty. Šlo spíše o zajímavé téma k prozkoumání než o běžného pomocníka pro každodenní práci. Dnes už jsme se ale přesunuli do reálné praxe.

Různé aktivity v oblasti transformace a AI zastřešuje interní program CETIN.Digital. „Spadá pod něj veškerá automatizace byznysových procesů napříč firmou. Pod jednou střechu tak program spojuje různé nástroje od robotizace přes AI asistenty, low-code platformy až po machine learning.“

Roboti nahrazují repetitivní činnost, AI agenti zase náročné analýzy

Program CETIN.Digital stojí na nezbytném základu. Tímto pomyslným „suterénem“, bez kterého by žádná automatizace nefungovala, je poctivá datová governance. „Bez kvalitních dat nemůžete agenty vůbec pustit do práce.“

Nad tímto základem pak stojí tři úrovně: nástroje pro osobní produktivitu, firemní produktivitu a transformaci společnosti.

Osobní produktivitě pomáhají různé AI modely a kolegové se je učí vhodně kombinovat. „Nejběžnější je Microsoft Copilot, který může v kancelářích pomoci prakticky všem. Claude je zase vhodný pro vytváření webů či aplikací a Google Gemini skvěle slouží na obrázky a prezentace. 

Firemní produktivitu zajišťují nástroje pro automatizaci byznysových procesů. „Sem patří různí roboti, kteří pomáhají třeba s přepisováním fakturačních údajů z jednoho systému do druhého. Zařazujeme sem ale i AI agenty. Ti si poradí se složitějšími analýzami nebo umí vytvořit nabídku pro klienta na míru.“

Do oblasti transformace v CETIN patří ty nejambicióznější vize s obrovským dopadem, jako jsou třeba autonomně řízené sítě. Ty by měly fungovat na bázi komplexní automatizace, která v infrastruktuře sama identifikuje anomálie. V ideálním scénáři pak rovnou vymyslí návrh řešení a pošle technika na místo, aby závadu opravil.

„Aktuálně se nacházíme v bodě, kdy zvažujeme, zda se do této automatizace pustit sami, nebo raději počkat na inspiraci ze světa. Zatím jsme totiž žádné rozumné reference nedohledali.“

AI šetří energii tam, kde „myslivci nechodí“

Transformace už dnes přináší výsledky třeba i v „zelených“ tématech. Příkladem je projekt energetické efektivity mobilní sítě. Využíváme pokročilou analytiku k tomu, abychom zjistili, kde můžeme snížit výkon vysílačů bez dopadu na kvalitu signálu.

„Díváme se na počasí i hustotu provozu. Machine learning nám dokáže napovědět, že konkrétní sektor vysílače nemusí v noci zářit naplno třeba směrem do lesa, protože tam mezi druhou a pátou ranní zkrátka žádní lidé nechodí, třeba ani myslivci.“

Dalším úspěšným projektem je digitalizace investičního procesu, který byl dříve závislý na mnoha excelových tabulkách a e-mailech. „Místo nich jsme vytvořili aplikaci, která přehledně řídí celý životní cyklus žádosti o investici.“

AI mění způsob práce i důvěry

Nástup AI mění samotnou podstatu práce. Jan Štěpánovský mluví o přechodu z předvídatelného do „nedeterministického“ světa. 

Vedle klasických zaměstnanců totiž ve firmě vzniká i organizační struktura AI agentů, které člověk nemá plně pod kontrolou, a musí se jim naučit důvěřovat. „Dřív uživatel zadal data do systému a přesně věděl, co vypadne. Dnes už nad procesem plnou kontrolu nemá. Část práce se deleguje na AI agenty, kteří umí analyzovat data, připravovat výstupy nebo dokonce navrhovat a realizovat řešení. Agenty je nutné dobře trénovat, a i když jim nevidíte ‚pod prsty‘, musíte jim zkrátka věřit.“

Ačkoliv trénování, kontrola a korigování mohou ze začátku vyžadovat hodně úsilí, ve výsledku agenti ušetří čas i peníze.

Bez využití AI už dnes není možné efektivně fungovat

Zavádět podobné změny ale není jednoduché. Pomáhá však prvky umělé inteligence začleňovat postupně a ukázat lidem, že je zbaví každodenního trápení. „Stačí začít s jedním AI agentem. Až člověk zjistí, že díky němu získal čas na věci, které předtím nestíhal, přidá si dalšího,“ radí Jan, kterému už dnes agenti šetří hodiny práce: „Denně mi AI pomáhá se shromažďováním informací. Místo dvou dnů mám všechno potřebné do pěti minut.“

Bez využití umělé inteligence už navíc podle něj v dnešní době není možné efektivně fungovat. „Svět se zrychluje a zvětšuje se objem dat, která máme k dispozici. Člověk už to objektivně nedokáže zpracovat. AI nám pomáhá dohnat příval požadavků a udržet krok s rostoucí poptávkou. Díky tomu můžeme inovace stále posouvat dál.“

Obavy z nahrazování lidí umělou inteligencí jsou přirozené, ale nejsou podle něj na místě. „Automatizace není o nahraditelnosti, ale o zvýšení efektivity a o tom, abychom lidem umožnili dělat to, v čem jsou nejlepší. Je ale zřejmé, že stejně jako při minulých průmyslových revolucích některé role zaniknou a jiné díky technologickému pokroku vzniknou.“

Bude například potřeba čím dál více IT specialistů, kteří se o tyto nové nástroje budou starat.

S implementací AI nástrojů pomáhají ambasadoři

Při adopci umělé inteligence je čím dál důležitější otázka bezpečnosti. „Na jednu stranu nechceme brzdit nápady přehnanou regulací, ale zároveň si nemůžeme dovolit pustit do produkce cokoliv nezabezpečeného.“

CETIN proto pracuje se dvěma paralelními proudy – technologickým a adopčním. Do technologického spadají veškeré AI nástroje, které ve firmě využíváme. „Tento směr řeší kompetence a konkrétní omezení. Určuje například to, do kterých částí firmy bude mít daný AI asistent přístup a kam už ho z bezpečnostních důvodů nepustíme.“

Adopční proud se pak zaměřuje na oblast soft skills. „Pracujeme s ambasadory změn. Jsou to firemní nadšenci, kteří často přicházejí s vlastními nápady. Edukujeme je ohledně správného používání AI nástrojů a společně s nimi pak vyvíjíme nová řešení.“