Patrik Jalamudis pracuje v CETIN na oddělení síťové strategie. Zároveň vede několik různých projektů od implementace DWDM technologie pro páteřní sítě až po energetický management. Přečtěte si víc o jeho současné práci, bohatých zkušenostech z telekomunikací nebo o rozdílech v páteřní a přístupové síti.

Jakou profesní historii máte za sebou?
V Chomutově a následně v Praze jsem vystudoval technický obor a hned po škole zakotvil v telekomunikacích. Začínal jsem v soukromé firmě, která projektovala kabelovou televizi a později i optické sítě, částečně pro tehdejší Český Telecom. Po zhruba osmi letech jsem přešel přímo do Českého Telecomu, respektive už do společnosti Telefónica, kde jsem zůstal dalších dvanáct let.

Po organizačních změnách jsem odešel a na čas se věnoval jiným projektům. Rok jsem působil například v Micosu, který je mimochodem už několik let i dodavatelem CETIN. Následovalo devět let v Českých Radiokomunikacích, kde jsem měl na starost internet věcí.

Jak jste se dostal do CETIN?
Před dvěma lety mě oslovili bývalí kolegové, kteří už v CETIN pracovali, jestli bych se nechtěl vrátit. Nejdřív jsem nabídku odmítl, ale po půl roce debatování mě nakonec přesvědčili. A toho rozhodnutí stoprocentně nelituji.

Jaký pro vás byl návrat do následovnické firmy společnosti Telefónica?
Nebyl to pocit, že nastupuji do stejného vlaku, ze kterého jsem před lety vystoupil. Spíš to byla příležitost pustit se do úplně nové práce. Svou práci v Českém Telecomu jsem ukončil přípravami strategie na výstavbu FTTH. Zůstalo po mně pár dokumentů „v šuplíku“, které se oprášily až s příchodem skupiny PPF. Ta začala do výstavby optiky výrazně investovat. Ale třeba firemní kultura se za ty roky úplně změnila.

Co dnes máte v CETIN na starost?
Pracuji na oddělení síťové strategie a vedu několik projektů. Měl jsem na starost například výběrové řízení na nového dodavatele DWDM technologie a teď se věnuji její implementaci do sítě. Zároveň se starám o energetický management: od sběru dat o spotřebě přes plánování až po hledání úspor.

V poslední době jsem se také podílel na instalaci fotovoltaických elektráren na objektech CETIN. Postavili jsme pět větších elektráren v krajských městech, každou s cca 180 panely, a testovali jsme i menší varianty s šesti až osmi panely u BTS. Tento projekt ale aktuálně pozastavujeme.

Co si CETIN na projektu fotovoltaiky vyzkoušel?
Ve firemní sféře je instalace fotovoltaiky mnohem složitější než u rodinných domů. Ať už legislativně, nebo technicky. Například jeden z projektů trval od prvního záměru po legalizaci tři roky, přičemž samotná instalace zabrala jen dva týdny.

Díky pilotním projektům dnes už víme, jak postupovat efektivněji. Fotovoltaické elektrárny nám navíc pomáhají nejen s úsporami, ale i se zvyšováním energetické soběstačnosti třeba v případě blackoutu.

Na starost máte DWDM technologie. Můžete to víc vysvětlit?
Jde o optický systém používaný v páteřních sítích. Na jednom vlákně umožňuje přenášet téměř sto vlnových délek, každou s kapacitou až 800 Gb dat. Jde o klíčovou technologii pro propojení krajských měst, domácností, mobilních sítí i pro fungování kritické infrastruktury státu.

Proč bylo potřeba vybrat nového dodavatele této technologie?
Hlavně kvůli požadavkům na vyšší kybernetickou bezpečnost. Právě proto, že jde také o kritickou infrastrukturu státu.

Jak probíhalo výběrové řízení?
Bylo velmi komplexní. Rok a půl jsme připravovali specifikace, dělali průzkum trhu a vedli workshopy s dodavateli. Nezbytné bylo zohlednit i to, že nová technologie musí navázat na stávající infrastrukturu. Výběr byl proto náročný jak po technické, tak po finanční stránce.

Občas se lidé ptají, proč nejde připojit jejich dům k páteřní síti, když vede jen kousek od něj. V čem je háček?
Přístupová a páteřní síť jsou dvě zcela odlišné věci. Na jednom vlákně nemůžeme současně provozovat páteřní spoj a služby pro koncové zákazníky. Navíc se pro oba účely používají jiné kabely a platí pro ně odlišný režim fungování. K páteři se koncový zákazník opravdu připojit nemůže.

V čem se režim liší?
U páteřních sítí jsou přesně stanovené časové limity na opravu, zpravidla šest nebo osm hodin. Existují i záložní trasy, takže při závadě se provoz automaticky přepne jinam, a to často během milisekund. Teprve potom se řeší samotná oprava, která musí proběhnout rychle a koordinovaně, aby se provoz co nejrychleji vrátil na hlavní trasu. Protože ta záložní je typicky delší, s horšími provozními parametry, například se zpožděním signálu.

Co vás na vaší práci nejvíc baví?
Určitě pestrost. Kromě zmíněných projektů jsem byl součástí týmu při akvizici a integraci operátora Nordic Telecom. Je to zatím hlavně o nastavování procesů, schůzkách a koordinaci, ale spolupráce s kolegy mě opravdu moc baví.

A co vás naopak nebaví?
Není nic, co by mi vyloženě vadilo v mé náplni práce. Spíš jsou to věci spojené obecně s životem ve větší společnosti. Stává se tak i to, že nemálo lidí se soustředí jen na svou oblast, a pak mají trochu klapky na očích. Když potom potřebujete propojit víc procesů, bývá občas trochu složité je ve firmě mapovat, protože málokdo zná celek. Navíc i díky velkému množství aktivit, kterým se CETIN věnuje, tak trochu chybí širší povědomí o všech těchto oblastech.

Měl jste jako dítě nějakou práci snů?
Chtěl jsem se naučit něco, co budu umět jako jediný, nebo třeba jako jeden z mála lidí v republice. A to se mi o nějakých patnáct let později splnilo, když jsem projektoval kabelovou televizi. Zavolal si mě tehdy technický ředitel jedné firmy a řekl mi, že kdybych si založil svou společnost, tak mi v tomto oboru bude dávat všechny projekty, protože jsem jeden z mála, kdo to opravdu umí. Tím jsem si vlastně splnil sen a šel pak zas k jinému oboru, abych se dál naučil něco nového.

Co vás baví ve volném čase?
Sport a cestování. Moje vysněná destinace je Peru, kam se už ale brzy podívám. V minulosti jsem si oblíbil Mexiko, Kanadu nebo Itálii – tu mám asi nejradši, na jihu jsme si dokonce pořídili byt. Ze sportů mám rád plavání, kolo, turistiku, hokej a florbal.

Kde vidíte budoucnost internetu v příštích 5 až 10 letech?
Nechám se překvapit. Ale doufám, že u toho budu. Rozvoj internetu byl od jeho prvopočátku mojí pracovní náplní. Měl jsem příležitost být u prvních instalací HFC (Hybrid Fiber Coax) sítí a kabelových modemů, zaváděl jsem xDSL technologie a nakonec jsem si prošel i internetem věcí se spoustou čidel, komunikujících bezdrátově (někteří mě dodnes nazývají „čidlařem“). Internet je pro mě součástí života a nedokážu si ho bez něj představit.

Co byste přál společnosti CETIN na příštích 5 až 10 let?
CETIN je skvělá firma tvořená uskupením velmi chytrých a šikovných lidí. Na tom, si myslím, je potřeba stavět. Dobudovat optické přípojky do českých domovů a možná trochu víc publicity. Děláme spoustu skvělých věcí pro podporu rozvoje internetu, vzájemné komunikace mezi lidmi, ale jsme tak trochu skrytí v pozadí obchodních značek velkých operátorů.