Když se řekne IT infrastruktura, většina lidí si představí servery a datová centra. Ve skutečnosti jde o mnohem širší technologické zázemí, bez kterého by nefungovaly aplikace, databáze, zálohy ani pracovní počítače. V CETIN tuto oblast vede Gabriela Müllerová. Přečtěte si článek, který vznikl na základě CETIN podcastu, a dozvíte se, jestli CETIN upřednostňuje cloud nebo hardware, s jak obrovským objemem dat pracujeme a proč je AI užitečným pomocníkem i novou bezpečnostní výzvou.

Gabriela Müllerová vede jako manažerka IT infrastruktury tým téměř třiceti specialistů. „Infrastruktura v CETIN znamená všechno, na čem běží třeba aplikace a databáze, když to úplně zjednoduším.“

Její tým tak spravuje fyzické servery, úložiště dat, zálohování, virtualizační platformy, databáze nebo aplikace od Microsoftu. Stará se také o aplikaci Active Directory, bez které by se zaměstnanci nepřihlásili na pracovních zařízeních. Část týmu zajišťuje podporu koncových uživatelů.

Většinu času přitom zabere běžný provoz. „Naším denním chlebem je operativa. Vyřizování každodenních problémů a požadavků tvoří podle mého odhadu šedesát až sedmdesát procent naší práce. Zbytek připadá na projekty, jako je modernizace zálohování nebo přechod na novou virtualizační platformu.“

Práci vědkyně vyměnila za svět IT

Do CETIN nastoupila před téměř deseti lety, když ji s nabídkou oslovil bývalý kolega. Původně to přitom vypadalo, že se její kariéra bude ubírat vědeckým směrem.

„Studovala jsem matematickou analýzu. Během doktorátu jsem si ale uvědomila, že pro mě vědecká dráha nebude to nejlepší. Nobelova cena byla daleko, a tak jsem si řekla, že zkusím normální, nevědeckou práci. A IT má k matematické analýze vlastně velmi blízko.“

Začínala jako administrátorka aplikací, prošla si architekturou, analýzou i service managementem a postupně se dostala k infrastruktuře. A i když je podle ní IT bohužel stále hlavně mužský svět, potkává v něm i hodně kolegyň.

Cloud, nebo vlastní servery?

Za téměř dvacet let v IT byla Gabriela svědkem mnoha změn. Výrazným tématem je souboj mezi vlastním hardwarem a cloudem. Jedno univerzální pravidlo, co je lepší, podle ní ale neexistuje. CETIN musí pokaždé zvažovat technické požadavky, cenu i bezpečnost.

„Jsou aplikace, které se vysloveně do cloudu hodí. Pak ale máte spoustu věcí, které v cloudu provozovat nemůžete, protože jde o kritickou infrastrukturu státu. Z bezpečnostních důvodů je chcete provozovat ideálně na vlastním fyzickém hardwaru v České republice.“

Rozhodování navíc ovlivňují proměnlivé ceny. Jeden rok může zdražit hardware, jindy cloudové služby. Rozvoj AI podle Gabriely mění i cenu technického vybavení, a tak je potřeba jednotlivé varianty průběžně přepočítávat.

Rozbalené zálohy by zabraly 56 petabajtů

Jedním z největších infrastrukturních projektů v CETIN je v současnosti modernizace zálohovací platformy. Plánuje se dlouhé výběrové řízení a testování možných dodavatelů i moderních systémů. Gabriela předpokládá, že se tématu budou věnovat nejméně další dva roky.

Rozsah projektu ukazuje množství zpracovávaných dat. „Kdybychom rozbalili všechna data, která na IT zálohujeme, dostali bychom se přibližně na 56 petabajtů. Pokud bychom si toto nepředstavitelné množství chtěli vizualizovat a nahráli ho na staré diskety, potřebovali bychom jich neuvěřitelných 38 miliard.“

Jen jejich fyzický objem by při ideálním uložení naplnil kufry zhruba 2,8 milionu vozů Škoda Fabia.

Díky deduplikaci a kompresi naštěstí zabírají data reálně výrazně méně prostoru. Gabrielin tým zároveň musí hlídat, co a kdy se zálohuje, pomáhat s obnovou dat a rozlišovat mezi kritickými systémy a standardními aplikacemi.

Přechod přibližně 2 000 virtuálních serverů

Dalším významným projektem je změna virtualizační platformy. Týká se přibližně dvou tisíc virtuálních serverů, které dnes běží na zhruba třiceti fyzických serverech. Gabrielin tým vytvořil testovací prostředí, ve kterém ověřuje také napojení na úložiště a zálohování.

V souvislosti s novou platformou připravuje využití machine learningu pro analýzu logů, tedy záznamů o událostech v jednotlivých systémech. Cílem je upozorňovat na možná rizika nebo nedostatek kapacity dříve, než ovlivní provoz.

„Není to o tom, že reagujete, až se něco stane. Nástroj dokáže logy vyhodnocovat a upozornit vás dopředu, abyste si dali pozor, že se možná něco děje.“ Tato inovace se však teprve připravuje společně s novou virtualizační platformou.

AI pomohla vytvořit vlastní FinOps aplikaci

Umělá inteligence už týmu pomáhá při vývoji interní FinOps aplikace pro plánování nákladů na infrastrukturu a potřebných kapacit. Přibližně rok a půl jsme hledali vhodný produkt u externích dodavatelů.

Nabízené programy ale byly buď příliš jednoduché a připomínaly jen převedený Excel, nebo zbytečně rozsáhlé a drahé. „Jeden můj kolega si k tomu v sobotu a v neděli sedl a pomohl si chytrým AI nástrojem. Dnes jsme ve fázi testování našeho FinOpsu, který dále ladíme.“

Ještě před rokem by stejný postup nebyl možný. „Ten nástroj tehdy nebyl vhodný a neuměl všechno, co jsme potřebovali. Dnes vám pomůže tak, že aplikaci dokážete během krátké doby vytvořit vlastními silami.“

Vlastní vývoj však není nejlepší volbou pro každý projekt. „Pro něco bude výhodnější nechat si celý produkt udělat na klíč. Může to být rychlejší a ve výsledku i levnější, i když to tak na první pohled nevypadá,“ upozorňuje Gabriela.

Data ohrožuje i geopolitická situace

S umělou inteligencí přicházejí také nová bezpečnostní rizika. Netýkají se jen pokročilejších útoků, ale už samotného způsobu používání AI.

„Všechno, co do nástroje dáte, je někde uloženo. Všechno, co tam napíšete, může někdo zneužít,“ varuje Gabriela. Uživatelé proto musejí přemýšlet, jaké informace do jednotlivých služeb zadávají. Zároveň platí, že stejné nástroje, které pomáhají zaměstnancům, mohou usnadňovat práci také útočníkům.

Při výběru technologií proto CETIN neposuzuje pouze cenu a funkce, ale také původ dodavatele a fyzické umístění dat. Jsme součástí kritické infrastruktury státu. „Důležitá je tak rozvrstvenost dodavatelů a připravený záložní plán. U kritických systémů zvažujeme, jestli je možné celou infrastrukturu provozovat v České republice nebo alespoň v Evropské unii.

Pro CETIN je také velkou výhodou, že má dvě datacentra v Praze. „I kdyby se kdekoliv ve světě něco stalo, data máte minimálně v Česku.“

Budoucnost vidí ve vlastním vývoji

Do budoucna by Gabriela chtěla více projektů vytvářet přímo v CETIN. „Dokážu si představit, že bychom si více věcí dělali in-house a částečně měli třeba vlastní private cloud. Uvidíme ale, kam se IT během dalších let posune.“

Nebojí se ani toho, že by AI připravila lidi v IT o práci. Podle ní se spíše promění náplň jednotlivých profesí a může růst význam některých specializací. Pro práci v oboru jsou nejdůležitější logické myšlení, zájem o technologie a chuť se neustále učit.

AI totiž podle Gabriely sama neurčí, co firma potřebuje. Tým musí nejprve správně popsat problém a vědět, jaké informace má aplikace poskytovat. Teprve potom může umělá inteligence vývoj výrazně urychlit.

„Když vám na základní škole šla vypočítat logická úloha z matematiky, máte v hlavě správné myšlení pro IT a nemáte se čeho bát,“ vzkazuje zejména ženám, které o technologické kariéře uvažují. „Je to skvělý obor. Když se chcete učit, máte se až do důchodu pořád v čem zdokonalovat.“

Zajímá vás svět velkých dat, technologií a inovací? Podívejte se na naše aktuálně otevřené pozice a přidejte se k nám na https://www.cetin.cz/kariera.