Dovést optický internet o rychlosti až 1 Gb/s do milionu bytů v Česku. To je momentálně největší výzva, před kterou v CETINu stojíme. Výstavbu chceme stihnout do roku 2027. K tomuto tématu jen těžko najdete někoho povolanějšího než Davida Sýkoru – ředitele pro program FTTH. To, co tahle zkratka vlastně znamená, co výstavba internetu po optice obnáší i mnoho dalšího se dozvíte v následujícím článku, který vychází z druhého dílu CETIN podcastu. Můžete si ho poslechnout na některé z vašich oblíbených platforem: bit.ly/CETIN_podcast_02.
Na začátek je dobré si ujasnit, co vlastně znamenají dva běžně používané výrazy, které jsou s internetem po optice spojené. Prvním je FTTB neboli fiber to the building (česky to můžeme přeložit jako optika do budovy). Vlákno vede na hranici budovy, nebo do skříně někde v suterénu domu. S tím jsou spojené určité komplikace. „Switch (síťový přepínač) v suterénu musíte elektricky napájet, má omezenou životnost a v případě poruchy nebo výměny musíte jít až do domu a zajistit nápravu. Často bývá problém i zdánlivá maličkost jako najít někoho, kdo má od dané místnosti klíče. Když to nejde jinak, zámek musíme odřezat,“ říká David Sýkora.
V CETINu proto vidíme budoucnost hlavně ve FTTH neboli fiber to the home (česky optika až do bytu). Optické vlákno vede z ústředny až přímo do domácnosti – k zákazníkovi. „Hlavní výhodou je, že jde o stabilní a bezúdržbové řešení. Zákazník dostává opravdu velmi stabilní službu,“ vysvětluje Sýkora. Vlivy počasí totiž nemají na optiku žádný vliv.
A o co se host našeho podcastu vlastně při výstavbě stará? „Musíme podchytit celý proces od plánování a výběru lokality až po zřízení služby lidem. Prostě aby vše proběhlo tak, že bude nakonec zákazník spokojený z toho, že má doma rychlý internet,“ popisuje Sýkora.
Telekomunikacím se věnuje už dlouhou dobu. „Nastoupil jsem ještě do Českého Telecomu jako produktový manažer. Měl jsem na starosti řízení produktů a změn. Postupem času, někdy v roce 2010, jsem se začal věnovat řízení produktů z pohledu sítě. Byl jsem například u nasazování VDSL technologie a zažil jsem výstavbu prvních rDSLAMů,“ popisuje Sýkora.
Výhody optiky – rychlost, stabilita a odezva
Optické připojení přináší spoustu výhod. Dlouhodobě jde o téměř neomezenou rychlost oběma směry. Pro zajímavost – už dnes je rekord v rychlosti 319 Tb/s. Měření proběhlo na optické lince v Japonsku.
Právě vyšší rychlost oběma směry může v době videokonferencí, streamů a častějšího zálohování dat na cloudu mnoho lidí potěšit. Na starších metalických kabelech je zvýšení uploadu mnohem složitější. „I optika má nějaká omezení, ale ty jsou tak vzdálené, že nás vůbec nebudou limitovat,“ říká Sýkora. Další výhodou je téměř 100% odezva – tedy nízký ping.
V neposlední řadě jde o dlouhodobé řešení. Když se k vám dostaneme s FTTH přípojkou, už nebudete muset nové připojení nikdy řešit. „Pro zákazníka, který má doma metaliku nebo používá Wi-Fi řešení, zavedení optiky znamená, že mu byt rozkopeme naposledy. Naposledy provrtáme zeď nebo připevníme lištu. Pak bude mít rychlost 1 Gb/s a vyšší bez dalších starostí,“ vysvětluje Sýkora.
Jak vybíráme místa, které připojíme?
Najít vhodnou lokalitu je trochu alchymie. Musíme balancovat mezi oblastmi, kde je menší konkurence, ale zároveň tam žije dost lidí, kteří by mohli mít o službu zájem. „Tam, kde je jednoduché stavět a je to levné, už většinou jedna nebo i více optických sítí bývá. Pak je těžší získat zákazníky. Naopak v lokalitách, kde jsou náklady vysoké a je těžké projednat výstavbu – třeba v centrech měst –, je konkurence slabší. Taková místa mají z hlediska získávání zákazníků vyšší potenciál,“ vysvětluje Sýkora.
Proto si většinu oblastí vybíráme sami. V menšině případů se nám ozve starosta nebo skupina lidí a o optiku projeví zájem. Pak se rozhodneme, jestli taková investice má smysl. Typickým příkladem jsou lokality, kde je výstavba dotovaná z fondů EU. Jde o takzvaná bílá místa, kde by se jinak budovat vysokorychlostní internet nevyplatilo.
Musíme sehnat desítky povolení. Příprava trvá roky
Přípravné práce se samozřejmě liší v menších obcích a ve velkých městech. „Vždy záleží na tom, kolik je vlastníků pozemků a dotčených institucí. V centru Prahy je to až 40 subjektů, které v rámci vyjádření k dokumentaci na stavbu musíme oslovit. Je to dlouhý proces, který trvá klidně dva roky,“ popisuje Sýkora.
Snažíme se proto hledat všechna možná řešení, jak optiku až do bytu dostat. CETIN má výhodu, že vlastní rozsáhlou metalickou infrastrukturu. K některým kabelům se už v minulosti přidávali do země také plastové trubky. Ve spoustě lokalit je proto využijeme a bez nutnosti velkého kopání do nich optiku zafoukneme. Vyhneme se tím třeba rozbourání chodníků. Využíváme i nadzemní sítě a díky tomu optiku dostaneme i do menších obcí.
Milion přípojek – splnitelný cíl, navíc s rychlejším uploadem
„Věřím, že milion přípojek v určeném čase vybudovat stihneme. Základem je rozpracovat co nejvíce lokalit hned ze začátku, abychom se mohli vypořádat s dlouhým procesem výstavby. Samozřejmě potřebujeme i spolehlivé partnery, materiál a tak dále,“ říká Sýkora.
Počítáme s tím, že každý rok budou FTTH přípojky přibývat rychleji a rychleji. Letošní plán, mít napojených 75 000 bytů, už jsme stihli. Celkově tak máme asi 135 000 domácností s optikou až v bytě. A už od příštího roku plánujeme změnit poměr downloadu a uploadu na 1:1 nebo 1:2.
