Na jaké projekty získává CETIN dotace? Co jsou to bílá místa? A co obnáší práce dotačního poradce, kterým je v CETINu David Kaňok? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v článku, který vznikl na základě podcastu.
Podcast si můžete poslechnout na konci článku.
Práce dotačního poradce není vůbec jednoduchá. Je potřeba umět komunikovat, vyznat se v právnickém jazyce a být pečlivý a zodpovědný. „Musím umět shrnout relativně komplikovanou problematiku do něčeho, co je stravitelné třeba i pro velmi zaneprázdněného ředitele malé firmy, který nemá čas na to, abych mu složitě vysvětloval pojmy, kterým nerozumí,“ popsal David Kaňok, který se dotacím věnuje celý svůj profesní život.
Začínal v poradenské agentuře, kde s dotacemi pomáhal externím firmám. Dnes vede dotační oddělení přímo v CETINu.
S dotační žádostí je spojené velké množství byrokracie i dalších podkladů, kterým je často složité porozumět. „Je to úměrné složitosti dotačního programu a částečně i velikosti rozpočtu,“ vysvětlil expert.
Podklady pro žádost o dotaci musejí být navíc dodávané v co nejvyšší kvalitě. „Dotační projekty se hodnotí počtem bodů. Naším cílem je získat jich co nejvíce a mít tak největší šanci na úspěch,“ upřesnil.
Firma si proto musí dvakrát rozmyslet, jestli se jí o dotaci žádat vůbec vyplatí – z časového i finančního hlediska. „Třeba CETINu projekty určené pro malé a střední podniky nedávají vůbec smysl,“ řekl David.
CETIN žádá o dotace na pokrytí bílých míst
Poskytovatelem dotací, které CETIN čerpá, je nejčastěji Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Pravidelně s ním komunikujeme, vyjadřujeme se k různým dokumentům a podmínkám dotací,“ sdělil poradce.
U tohoto ministerstva CETIN nejčastěji žádá o dotaci na pokrytí takzvaných bílých míst vysokorychlostním internetem. „Často jde o odlehlé obce v pohraničí nebo třeba o vnitřní periferie někde na Vysočině,“ vysvětlil David.
Tato místa ministerstvo ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem každoročně mapuje. „Všichni poskytovatelé internetu jim dodávají informace o své síti a na základě toho probíhá vyhodnocení lokalit, které si zaslouží dotační podporu. Ročně identifikují sto až dvě stě takových míst,“ popsal dotační poradce.
Lokality se musejí pravidelně aktualizovat také proto, že se mění jejich definice. „Dříve byla hranice třicet Mb/s, dnes je to sto. Nikdy se tak bílých míst stoprocentně nezbavíme,“ dovysvětlil David.
Ne všechna bílá místa se ale CETINu vyplatí i se získanou dotací pokrývat. „Musíme vybírat takové lokality, které nám dávají smysl, a zohlednit také naši kapacitu výstavby. Využití dotace je totiž přísně časově ohraničené a prodlužování lhůt často není možné. Jenom samotná projekce trvá nejméně půl roku, někdy třeba až rok a půl. Na kompletní zrychlení desítek obcí přitom máme jen dva a půl roku. Jedeme tak opravdu na hraně toho, co je možné,“ vysvětlil expert.
Díky dotacím jsme zrychlili tisíce adres
Při výběru lokalit, které s dotacemi zrychlíme, musíme myslet i na to, zda zvládneme pokrýt celou obec. Dodatečné pokrývání jen několika málo adres je totiž velmi složité. „Žádný jiný operátor nepůjde do obce jen proto, aby pokryl pár domů na kraji vesnice, kam jsme se třeba kvůli nesouhlasu jednoho majitele pozemku nemohli dostat,“ popsal situaci poradce.
CETIN na pokrývání bílých míst pracuje už od roku 2019. Aktuálně je většina vybraných lokalit úspěšně dokončených. „Jedná se o nižší tisíce adres, které jsme takhle připojili. Zbývá vyřešit jenom drobné nedostatky, jako jsou věcná břemena či připojení odběrného místa. Devadesát devět procent míst by mělo být hotových do konce tohoto roku,“ shrnul expert.
Ale ani poté pro nás projekt pokrývání bílých míst neskončí. Chystá se nové operační období a s tím také nové podmínky. „Očekáváme nová pravidla, harmonogram i výši dotací. Ty se budou lišit podle toho, jak je region vyspělý. Některé chudší kraje budou mít trochu vyšší podporu a bohatší kraje naopak nižší,“ vysvětlil David.
Kromě pokrývání bílých míst čekají CETIN i další projekty. „Řešíme například fotovoltaické systémy nebo elektromobilitu a s tím spojené dobíjecí stanice,“ uvedl.
