Pracovat v CETIN laboratoři je kreativní zaměstnání. Stále objevuji něco nového

Petr Grohman je pět let vedoucím laboratoře rádiových přístupových sítí v CETIN. V laboratoři se dostává k těm nejmodernějším technologiím a komunikuje také s kolegy v zahraničí. Přečtěte si víc o jeho práci i o tom, jak se od dětského snu být pilotem dostal do telekomunikací.

Co jste vystudoval?
Studoval jsem obor letecké motory na katedře Letadlové techniky na ČVUT v Praze. Ve vystudovaném oboru jsem ale nikdy nepracoval. Shodou okolností jsem nastoupil do Eurotelu, díky kterému jsem ještě dostal možnost studovat při zaměstnání. Online jsem absolvoval univerzitu v Liverpoolu, obor IT technologie.

Jak jste se od studia leteckých motorů dostal do Eurotelu?
Na vojně jsem se seznámil se současným kolegou Petrem Dvořákem. Měl u sebe analogový telefon, což bylo v té době něco opravdu výjimečného. Mít možnost si na ulici během chůze zavolat bylo zkrátka skvělé. Pracoval právě v Eurotelu a z jeho vyprávění mě telekomunikace prostě zaujaly. Po návratu z vojny jsem v Eurotelu zkusil štěstí. Neměl jsem sice v oboru žádné vzdělání, ale byla devadesátá léta a otevíralo se mnoho nových příležitostí. Dostal jsem možnost nastoupit na zkoušku do oddělení optimalizace. Tehdejší vedoucí si chtěl ověřit, jestli na to vůbec mám. Vyšlo to a v červenci 1997 jsem dostal pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr. Od té doby vlastně stále pracuji ve stejné firmě. I když ta už několikrát změnila jméno i vlastníka.

Na kterou pozici jste v Eurotelu nastoupil?
Od začátku jsem pracoval jako optimalista. Je to pozice technika, který se zabývá zlepšováním kvality mobilní sítě. Snažil jsem se zajistit a následně i udržet co nejlepší kvalitu volání a poté i přenosu dat. Do sítě jsme postupně zaváděli nově přicházející technologie, a ta tak získávala další vlastnosti a služby, které zákazníky obohatily. Společně s plánovači a kolegy, kteří se starají o opravy, zajišťují optimalisté bezproblémový chod sítě. Je to týmová práce.

Dneska pracujete v laboratoři. Jaká do ní byla z pozice optimalisty cesta?
Na začátku jsem měl na starost optimalizaci celé Prahy. Pak jsme si ji rozdělili ještě s jedním kolegou. S příchodem 3G technologie v roce 2005 jsem se začal zajímat o paketové sítě, což mě přivedlo ke studiu IT technologií. Stále jsem ale zůstával na pozici optimalisty. Před osmi lety přišla možnost odejít do laboratoře rádiových přístupových sítí RAN (Radio Access Network). Této možnosti jsem využil a začal s kolegy pracovat na LTE a začátcích 5G technologií. Před pěti lety jsem se dostal na pozici vedoucího laboratoře.

Jak byste porovnal práci optimalisty s tou v laboratoři mobilních sítí?
Na pozici optimalisty jsem byl sice v kontaktu s novými technologiemi, ale kvůli pracovnímu vytížení nebyl čas se jim věnovat do hloubky. V praxi šlo hlavně o řešení problémů a nastavování parametrů v síti, což se časem změnilo z původního entuziasmu v rutinu. Moc jsem se už neposouval dál. Možnost přejít do laboratoře jsem proto uvítal. Mohl jsem se znovu ponořit do technologií, víc je zkoumat a rozvíjet sebe i je. Práce se najednou stala mnohem kreativnější a začala mě znovu bavit.

Co práce v laboratoři obnáší?
Jsme první, kdo se ve firmě dotýká nové technologie pro mobilní síť. V laboratoři máme jak hardware, tak i software. Každá technologie, která má jít do mobilní sítě, musí nejprve projít naší laboratoří. Často řešíme třeba to, proč něco nefunguje tak, jak podle výrobců má. Stále děláme něco nového, je to velmi zajímavá a naplňující práce. Jsem rád, že tuhle příležitost mám a že mohu vést tak skvělý tým.

Kolik vás v týmu je?
Je nás pět. Každý má svoji úlohu a je v tom, co dělá, jedinečný. Těžko budeme za kolegy, kteří nemají daleko do důchodu, v budoucnu hledat náhradu. Vzájemně se doplňujeme a vytváříme tým, který je schopný řešit i ty nejsložitější problémy.

Jak vnímáte vaši současnou roli vedoucího?
Mám zase o něco méně času věnovat se technologiím do detailu. Řeším víc administrativu a komunikaci s týmem i s kolegy z dalších oddělení a zemí. To, že se mi daří dělat moji práci dobře, pak mohu vidět na tom, že moji kolegové mají dostatek času se plně věnovat prozkoumávání našich technologií do dostatečné hloubky.

Jak vypadá váš běžný pracovní den nebo týden?
Denně odbavím spousty e-mailů a hodně času trávím na schůzkách. Kromě českých kolegů se setkávám také s těmi zahraničními z CETIN Group. Vyměňujeme si tak poznatky s lidmi ze Slovenska, Srbska, Bulharska a Maďarska.

Co s kolegy ze zahraničí probíráte?
Momentálně sdílíme zkušenosti a informace především o páté generaci v 5G streamu, který vedu. Společně jsme také řešili v rámci RFQ výměnu a sjednocení dodavatele technologie pro mobilní sítě ve všech státech skupiny. Po úspěšně dokončeném výběrovém řízení jsme v Česku modernizaci sítě dokončili začátkem letošního roku. Vybírali jsme ze čtyř hlavních dodavatelů Nokia, Ericsson, Huawei, ZTE. A nakonec zvolili Ericsson.

Na čem aktuálně v laboratoři pracujete?
Neustále k nám přicházejí nové verze softwaru i hardwaru, které musíme před nasazením do sítě důkladně otestovat. Aktuálně se také věnujeme projektu mobilních privátních sítí. Od našeho zákazníka O2 máme poptávku na nasazení privátních sítí v nemocnicích. S kolegy tak hledáme vhodná technická řešení. Zabýváme se také precise positioningem, tedy přesnou lokalizací, což je další vylepšení, které 5G technologie přináší. S kolegy z O2 spolupracujeme na zavádění jejich nové jádrové sítě od firmy Nokia, která podporuje nově nastupující technologii 5GSA. A v neposlední řadě se věnujeme spolupráci s katedrou Telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT na projektu TA ČR, kde společně vyvíjíme systém pro měření kvality hlasu v jimi vyvinutém měřicím zařízení F-Tester.

Můžete nám o precise positioningu říct víc?
Jde o novou vlastnost 5G sítě, která je ale zatím technologicky úplně v začátku, dodavatelé ji teprve vytvářejí. Jakmile bude k dispozici, hned ji v laboratoři otestujeme. Využít ji půjde třeba v nemocnicích. Díky přesné lokalizaci bude možné snadno najít konkrétní přístroj nebo sledovat, kde se pacient právě nachází (pokud k tomu samozřejmě dá souhlas). Pomoct by mohla i novým pacientům, kteří si třeba stáhnou aplikaci a ta je pomocí navigace zavede přímo k lékaři. Nebudou tak muset ve velkých nemocnicích dlouho hledat, kam mají jít.

V laboratoři máte i dron, k čemu ho využíváte?
Plánujeme ho využívat k měření kvality sítě, k zavádění služeb v rámci U-space a k vytváření pokrytí pro MPN, tedy mobilní privátní sítě. Dron také umožňuje kontrolovat stav antén a věží nebo vyhledávat vhodná místa pro stavbu nových. Díky němu už není nutné, v některých případech, používat vysokozdvižné plošiny. To šetří čas i peníze. Navíc lze díky dronu získat digitální záznamy ve vysoké kvalitě, které se dají archivovat bez ztráty detailu. Při použití kamer a lidaru je pak možné vytvořit digitální dvojče naší sítě. To nám umožní lépe plánovat a optimalizovat sítě, které stavíme a spravujeme. Navíc s ČVUT v současnosti probíráme možnost nasazení dronů pro vytváření digitálních dvojčat pro návrhy indoorového pokrytí. Plánovací programy existují už dlouho, ale pro jejich správnou funkci potřebujete přesné informace o tvaru a velikosti vnitřních prostor, které chcete pokrýt, a také o materiálech, které byly použité pro jejich výstavbu. A to je ta nejobtížnější část z celého návrhu. Použití dronů s lidary, generátory signálů a skenery by nám mělo tuto část usnadnit a zautomatizovat. Dron je opravdu užitečný pomocník.

Jaké dovednosti nebo schopnosti potřebujete ke svojí práci?
Především být otevřený novým věcem a mít chuť se stále učit. Důležité je také umět se do technologie ponořit a pochopit ji do hloubky. Na vedoucí pozici je v neposlední řadě nutné umět komunikovat jak s kolegy, tak i s dodavateli.

Co vás na vaší práci nejvíc baví?
Nikdy nekončící vývoj technologií, který mě nutí se neustále učit něco nového, a řešit tak nové výzvy a s nimi přicházející problémy.

Měl jste někdy práci snů?
Jako kluk jsem chtěl létat. Dokonce jsem kvůli tomu uvažoval o armádě. Chtěl jsem pilotovat proudová letadla, a prošel tak i vyšetřením ve vojenské nemocnici. Kvůli krátkozrakosti to ale nevyšlo. Jako náhradu mi nabídli nejistou možnost létat s vrtulníky, ale to mě nelákalo. Ovšem pořád mě bavilo stavět modely letadel, takže jsem šel na ČVUT studovat konstrukce letadel, a nakonec zůstal u specializace na letecké motory.

Co rád děláte ve volném čase?
Dřív jsem hrával malou kopanou, Hanspaulskou ligu. Postupem času jsme se ale víc hádali, než hráli, a tak jsem s tím skončil. Teď si nejraději zajdu na dobrou kávu. V Praze mám oblíbenou kavárnu Kaaba na Vinohradech. Je zařízená v retro stylu osmdesátých let. Také rád chodím na koncerty. Mám rád skupiny jako třeba Kabát, s jejichž Coloradem jsem prožil vojnu, Chinaski, Jelen a spoustu dalších. Loni jsem byl se synem na Rock for People a s manželkou na Hrady CZ. Rád si dám dobré jídlo. Nedávno jsem byl s přáteli na příjemné degustaci v restauraci MACE v Táboře.

Co přejete společnosti CETIN na příštích pět až deset let?
Aby se dál rozvíjela, měla spokojené zaměstnance a vedení, které ví, kam firmu směřovat. Byl bych rád, kdyby se CETIN stal známou a respektovanou značkou – podobně jako byl kdysi Eurotel. Lidé by měli vědět, že CETIN je firma, která odvádí skvělou práci.

Kde vidíte budoucnost internetu za dalších deset let?
Pokud máte na mysli informační dostupnost, pak si myslím, že se v podstatě stane komoditou. Přístup k informacím kdekoliv, kdykoliv a přes kohokoliv bude tak běžný, že si bez něj prostě nebudeme moct náš život představit. Postupně se dostaneme do stavu, kdy bude jedno, od koho přístup k informacím dostáváme. Při roamingu v zahraničí je běžné, že se můžete postupně dostat na několik rozdílných sítí. Pokud jeden z operátorů nemá pokrytí, tak prostě přejdete na jiného. V současnosti je už možné z chytrého telefonu komunikovat přes satelity, přijde side link, tedy komunikace mezi vozidly a jejich okolím, network sensing umožňují předcházet rizikovým situacím, a to vše díky nástupu 5G a následujícím generacím. Služba bude dostupná všude. Platit budete tomu, přes koho přístup zrovna používáte.