Jak zabránit odposlouchávání? Řešením je kvantový přenos

Jak zabránit odposlouchávání? Řešením je kvantový přenos

K čemu slouží atomové hodiny? Jak kvantový přenos pomůže se šifrováním signálu? Kde je budoucnost milimetrových vln? Nejen na tyto otázky odpovídá team leader rozvoje přenosových sítí Martin Getmančuk

Chcete si jeho odpovědi raději poslechnout ve formě podcastu? Epizodu plnou technologického know-how najdete na svých oblíbených platformách: https://bit.ly/podcast_Martin_Getmančuk.

Atomové hodiny? Máme

Martin Getmančuk má v CETINu na starost mimo jiné dvoje z pěti atomových hodin, které jsou v České republice navázané na národní normál. V CETINu je používáme k synchronizaci sítí a podílejí se také na Mezinárodním času pro koordinaci (UTC). „Předběhli jsme dobu, jelikož jsme už v roce 1995 postavili hodiny na bázi cesia, a ne rubidia, jako ostatní operátoři. To je dnes výhoda, protože je to standard pro 5G síť. Atomové hodiny nám tak slouží i ke komerčnímu využití,“ vysvětlil. 

Letos v srpnu Martin v CETINu oslaví 30 let. Za tu dobu toho vyzkoušel už hodně. Aktuálně pracuje na pozici team leadera rozvoje přenosových sítí. „S mým týmem se starám o technologii, která mezi sebou propojuje vzdálené úseky – například ústředny nebo servery,“ popsal. 

Metalika ještě není za zenitem

I když v posledních letech investujeme především do výstavby fixní optické a mobilní 5G sítě, telefonní metalické kabely mají stále v naší síti pevné místo. Důležitý je proto podle Martina také další rozvoj právě metaliky. Na některá místa totiž nové kabely dostaneme jen těžko. 

„Problematické jsou třeba chráněné oblasti. Ve městech zase rozvoj brzdí legislativa nebo složité jednání s různými majiteli pozemků. Proto je dnes velmi složité umístit optický kabel třeba na Václavské náměstí. Na horách je naopak obtížný terén. Nejefektivnějším a nejrychlejším řešením tak občas bývá přenos vzduchem,“ objasnil.

Jak mikrovlnný přenos ovlivní jeřáb?

Přenos vzduchem je však občas náchylný k výpadkům. Může ho přerušit třeba silná bouřka. „U mikrovlnného přenosu musí být přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem. Proto, jak bouřka postupuje, tak nám postupně vysokokapacitní rádia odpadávají. Jak bouřka zmizí, síť zase naběhne,“ uvedl.

Někdy můžou problémy zapříčinit i na první pohled nečekané okolnosti. Třeba jeřáb. „Jeřábník jednou hýbal ramenem stroje tak, že docházelo ke krátkodobým výpadkům spojení. Dalo nám zabrat, než jsme na to přišli,“ zavzpomínal Martin. 

Vývoj mikrovln? Jde směrem ke kapacitě 100 Gb

I přesto je mikrovlnný přenos nepostradatelný a odborníci neustále pracují na jeho zlepšení. Trendem jsou například takzvané milimetrové vlny. „Začali jsme je využívat už od roku 2018. Nasadili jsme rádiové přenosy o frekvenci 80 gigahertzů. Máme jich už tisíce – připojujeme díky nim zákazníky i základnové stanice. Tento mikrovlnný spoj nám je ale schopný standardně poskytnout maximální kapacitu 10 gigabitů. To je pro 5G zatím dostačující,“ vysvětlil.  

Taková kapacita však nebude stačit dlouho. Proto všude, kde to jde, připojujeme základnové stanice optikou. Ale i místa, kde takové připojení není možné, musejí budoucí nápor dat zvládat. „Řešení se hledá celosvětově. Jako nejrozumnější trend se zatím jeví posun do vyšších frekvencí, které nejsou obsazené a zarušené, a dá se tak použít mnohem větší šířka pásma. Nové řešení by mělo umožnit přenést na mikrovlně větší kapacitu – až 100 gigabitů,“ doplnil.

Kvantová fyzika je budoucnost kyberbezpečnosti 

V budoucnu bude podle Martina hrát roli také kvantový přenos. Především v souvislosti s kybernetickou bezpečností. „Kvantový přenos se z fyzikálního hlediska nedá odposlouchávat, protože odposlechem se informace ztratí. Proto jde o ideální způsob k přenosu šifrovacího klíče, který signál bezpečně zašifruje,“ říká Martin. 

V současné době je však výzkum kvantového přenosu teprve na začátku. „Aktuálně se zabýváme demonstrací přenosu kvantového klíče po optickém vláknu v laboratoři. Pak to posuneme do metropolitní sítě v Praze,“ uvedl odborník. 

Využití kvantového přenosu podporuje také Evropská unie. „Do pěti let chce vybudovat panevropskou síť pro přenos kvantových klíčů,“ dodal.

Chcete stáž nebo práci v CETINu? 

Právě kvůli vývoji technologií a oborů, jako je třeba kvantová fyzika, shání Martin do svého týmu nadšené mladé kolegy. „Potřebujeme omladit tým čerstvými mozky – vysokoškolsky vzdělanými lidmi v oboru elektrotechnika,“ řekl vedoucí týmu přenosových sítí. 

Studentům v posledních ročnících navíc Martin nabízí možnost praxe v jeho týmu. „Pokud se student osvědčí a má zájem v CETINu pokračovat dál, tak jsme otevření a rádi ho začleníme do týmu,“ poznamenal. 

Více informací o práci v CETINu najdete zde: www.cetin.cz/kariera