CETIN pro mě není jen práce, ale součást života

CETIN pro mě není jen práce, ale součást života

Co si uvědomila Veronika Tomicová poté, co na rok opustila CETIN? „Sice je to velký korporát, ale připadám si tu jako v rodinné firmě. To mi chybělo,“ říká Veronika v novém rozhovoru. Vrátila se na pozici Service Delivery Manager. Co její práce obnáší nebo jak se liší od dřívějších obchodních míst, se dočtete níže. 

Kde jste sbírala první pracovní zkušenosti? 
Hned po dostudování střední ekonomické školy jsem si našla práci obchodní zástupkyně u jednoho menšího operátora v Ostravě. Pocházím z Karviné, tak jsem to měla kousek. A že hned moje první práce byla u telekomunikační firmy? To byla jen náhoda. Na začátku jsem vůbec nevěděla, co tento obor obnáší. 

Jak jste se dostala k místu v CETINu? 
Díky práci jsem častěji jezdila do Prahy a poprvé se dozvěděla o CETINu. Práce v něm mě začala lákat – šlo o mnohonásobně větší firmu, než kde jsem působila. V tu dobu ale v oddělení obchodu nebylo místo. Přesto jsem se nakonec do Prahy přestěhovala a dva roky pracovala v O2. Pak jsem se seznámila s tehdejším obchodním ředitelem CETINu a nastoupila k němu do týmu na pozici obchodnice se zaměřením na velkoobchod pro operátory. Po čase jsem se dostala až na pozici manažerky. 

Po nějaké době jste ale z CETINu odešla a pak se zase vrátila. Jak k tomu došlo?
Po pěti letech jsem už potřebovala změnit prostředí. Známý mě tehdy vtáhl do jedné IT firmy. Bylo to něco úplně nového a také další výzva. Asi po roce jsem si uvědomila, že mi CETIN chybí. Sice je to velký korporát, ale stejně si tu připadám jako v rodinné firmě. Ráda jsem se vrátila, i když na úplně jinou pozici.

Na jakou?
Působím na pozici Service Delivery Manager. Mým úkolem je zajistit, aby byli naši obchodní partneři a koncoví zákazníci, co nejvíce spokojení s dodáním našich služeb. 

Můžete nám svou pozici ještě trochu více přiblížit?
Nejlépe to asi popíši, když vysvětlím, jaké mám cíle. Chceme zákazníkovi službu doručit na „první dobrou“ tak, aby poté, co technik odjede, vše fungovalo a už se nemusel vracet. Službu chceme samozřejmě doručit co nejrychleji. Snažíme se také vzdělávat naše techniky v tom, jak se k zákazníkům chovat – od jejich vystupování až po vhodné oblečení. 

Předpokládám, že práce je hodně o komunikaci. 
Určitě. Jsem takový most mezi operátory a techniky. Za techniky jezdím s kolegou Pavlem Horákem i do regionů. Přímý kontakt je vždycky super. S operátory – poskytovateli internetu – často řeším třeba správné nastavení očekávání zákazníků. Snažíme se jim společně s kolegou Jakubem Stehlíkem, který má na starosti zákaznickou zkušenost, vysvětlit jak moc je to důležité. Stává se, že operátoři prodají službu, ale už neřeknou, že třeba instalace bude trvat dvě hodiny a technik bude muset vrtat do zdi. To způsobuje nespokojenost zákazníků, ale právě správnou komunikací tomu můžeme předejít. 

Jak vypadá váš běžný pracovní den? 
Mám ve zvyku jet do práce na sedmou hodinu ráno. Jako první si udělám přípravu před schůzkami a pak už následuje kolotoč různých jednání. Mluvím s techniky i obchodními partnery. A to mě baví. 

Kdybyste měla porovnat vaši původní obchodní pozici v CETINu a tu současnou. Co jste se musela naučit nového a co byla největší výzva?   
Oproti práci obchodníka jsem musela mnohem více pochopit různé procesní a technické věci. To byla výzva. Je ale skvělé, že můžu využít i dovednosti z obchodu – například komunikaci s lidmi, kterou miluji. 

Je komunikace s techniky náročnější než s obchodními zástupci?
Určitě. Složité to bylo hlavně na začátku. Technici jsou tu často zkušení matadoři, kteří mají desítky let zkušeností. A vy jim najednou začnete do jejich práce mluvit... Ale už cítím, že se to zlomilo. Vidí, že to, co jim říkáme, dává smysl. Navázala jsem s nimi dobrý vztah. Hodně pomohlo, že je navštěvuji i v regionech. Ráda také zvednu telefon, zeptám se jich, co je trápí a reaguji na to. 

Jaké dovednosti člověk potřebuje, aby byl na vaší pozici dobrý? 
Určitě je to dobrá komunikace s lidmi a schopnost se v dané problematice rychle zorientovat. Tím myslím vědět, koho s čím oslovit a komu určitý úkol zadat. Také s tím souvisí propojení správných lidí. Myslím, že to je moje silnější stránka. Určitě jsou potřeba také analytické schopnosti. V neposlední řadě se bezpochyby hodí schopnost lidi nadchnout, vzbudit v nich energii a prodat jim svůj nápad a nadšení. 

Co vás na vaší práci nejvíce baví?
Jsem v životě nastavená tak, že práce v CETINu pro mě není jen místo, kde si něco vydělám, ale je to pevná součást mě a mého života. Lidi kolem sebe mám moc ráda. Jsou moje druhá rodina. Vím, že jsme v tom spolu a to mě baví. Ráda také hledám způsoby, jak zajistit, abychom si s lidmi v týmu správně rozuměli, vzájemně si naslouchali a odnesli si správné informace.

Co vás na práci naopak nebaví? 
Zbytečná nedorozumění. Ta třeba v jiných firmách pramení z toho, že jsou lidé často pod tlakem, a pak si nezvládají naslouchat. 

Vypadá to, že teď vlastně děláte svou práci snů. Je to tak? 
Absolutně. Mám kolem sebe lidi a prostředí, které mám ráda a dohromady to dává energii, která mě naplňuje.

Co ráda děláte ve volném čase? 
Miluji přírodu a běhání v lese – v klidu mimo civilizaci. Také ráda jezdím na kole nebo cvičím jógu. Jinak zbožňuji čtení, ať už je to česká nebo světová literatura. Mám ráda také činnosti spojené s designem. Miluji severské země, vaření a hory.

Dokázala byste říct nějakou svou oblíbenou knihu nebo autora? 
Takhle jednoduše to říct nejde. Ale třeba v případě českých autorů mám asi pět spisovatelů, u kterých vždy čekám na to, až vydají novou knížku, abych i koupí české autory podpořila. Je to třeba Karin Lednická nebo Radka Třeštíková. Nemám ale vyloženě jednoho oblíbeného autora. 

Co byste přála CETINu na příštích pět až deset let? 
Chtěla bych, aby byl CETIN pořád tak skvělou firmou, jakou je teď. Je to hodně o lidech, protože ti ji drží pohromadě. Zkrátka šťastní a spokojení zaměstnanci = šťastná a prosperující firma.