Jak zrychlujeme v metru

Jak zrychlujeme v metru

Myslíte si, že internet v metru znamená pár vyzařovacích kabelů a jinak nic složitého? Z omylu vás vyvede tenhle undergroundový rozhovor s Luborem Maříkem, projektovým manažerem pro výstavbu mobilní sítě a pokrytí v metru.

Jak jste se dostal k práci v CETINu?

Po škole jsem pracoval v jednom už neexistujícím podniku ČKD na zkušebně. Těsně po revoluci jsem vystudoval obor vysílací a přijímací technika, tak jsem se k němu chtěl po čase vrátit. Eurotel tenkrát začal rozvíjet síť GSM, tak jsem zkusil výběrové řízení. No a takhle jsem nastoupil do Eurotelu a od roku 1996 se podílím na výstavbě sítě.

Jaká je vaše práce snů? Je místo, kde jste vždycky chtěl pracovat?

Já si myslím, že žádná práce snů ani neexistuje. Ze začátku to tak vždycky může vypadat, ale pak musíte řešit problémy, je z toho dřina, přichází rutina. Nemyslím si, že někdo najde práci snů. Pakliže to není rentierství.

Co děláte ve volném čase?

Hlavně takový ten rekreační sport. Kolo, v zimě lyže. Ale nevím jestli to letos vůbec půjde.

Co vás na práci nejvíc baví?

Práce s lidmi, kteří rozumí tomu, co dělají. Kteří přemýšlí nad problémy, umí se pro práci nadchnout – a když mají jiný názor, dokážou o tom diskutovat. To nás posouvá dál a jsme pak schopni se i poučit z něčeho, co se nepovedlo. To mě baví.

Co vás na práci nejméně baví?

Když musíte řešit a vyřešit věci, které nemáte úplně ve svých rukou. Třeba řešíte neobvyklé požadavky stavebních úřadů, požadavky památkářů, majitelů či hygienické normy, tedy opakovaně něco přepracovávat.S tím vším se musíte vejít do schváleného rozpočtu. To se pak všechno protahuje, trvá to. Někdy navíc dlouho čekáte na rozhodnutí zákazníků nebo dodavatele. A pak se kolikrát stejně nedaří, i když to na první pohled mohlo vypadat jednoduše. Už potom jenom bojujete s tím, abyste tyhle věci dotáhli, protože chcete svoji práci udělat, jak nejlépe umíte.

Máte nějakou zajímavou historku, která se vám přihodila při práci?

Těch veselých příhod je za tu dobu hodně. Například když jsme rozvíjeli 2G sítě, tak si nás pozvalo jedno nejmenované městečko, abychom povídali o škodlivosti záření. My jsme si mysleli, že si budeme povídat jen se starostou a ředitelem školy, kde mělo zařízení být umístěno. Jenže když jsme tam přijeli, byl před námi plný sal s asi 200 lidmi, kterým jsme měli přednášet. To nás trošku pobavilo, nebyli jsme na to úplně připraveni.

Nebo když jsme jednou umísťovali BTSku (základnovou stanici) do kostela. Není to nic neobvyklého, ale tady se pan farář rozhodl, že když je to zařízení v kostele, musí být svěcené – a chtěl nám tu BTSku pokropit svěcenou vodou. Nakonec se nám povedlo mu vysvětlit, že to kvůli bezpečnosti nepůjde..

Jaký nástroj/nářadí nejčastěji při práci používáte?

Nikoho asi nepřekvapí, že to je počítač a telefon.

Takže žádné krimpovací kleště?

V rámci týmu, který na projektu pracuje, už tyhle věci moc nepoužíváme. Jde opravdu výhradně o koordinaci výstavby. Všechnu fyzickou práci jsme přenesli na naše externí dodavatele. Na nás jsou takové věci, jako zadání kontroly a přejímky – to dělají kolegové, kteří jezdí po základnových stanicích. Ti používají buzoly, metry, měřáky elektrické energie a podobně. Ale o moc víc toho není.I když do našeho týmu vlastně patří také lidé co řeší výstavbu Cisco routerů, a u těch se opravdu ty krimpovací kleště i další nářadí občas objevují.

Jaké máte doma připojení a jak vám to stačí?

Já si nestěžuju. Mám doma VDSL od O2, poměrně dobré, stabilní připojení. Nějakých 35–50 Mbit/s. Doma to teď využíváme v pohodě všichni. Na mobilu s tím vůbec nemám problém, ať už na volání nebo na data, protože z okna se koukám na BTSku. Přípojku mám zřízenou už 10 let a protože nebyly dosud žádné problémy, tak to více neřeším. Jede tady přes to IPTV i celá rodina.

Co byste přál CETINu na příštích 5/10 let?

To je těžká otázka. CETIN toho dělá spoustu, ale protože já se pohybuji hlavně v mobilním segmentu, budu mluvit o té mobilní části. Tam se teď chystáme na SWAP technologie, aby byla síť připravena na rozvoj 5G. Přeji si, aby v mobilním segmentu všechno dobře dopadlo, abychom tu infrastrukturu, kterou budujeme, mohli nabídnout co nejvíce operátorům. Myslím, že to by se CETINu moc líbilo.

SWAP je výměna stávající technologie Huawei a Nokia–Siemens ve všech pásmech, která provozujeme. Nově teď vše poběží kompletně na technologiích Ericsson.

Kde vidíte budoucnost internetu v příštích 10 letech?

Internet bude směřovat zejména k vyšším rychlostem. Přijde ještě víc automatizace a bude se dále rozvíjet také internet věcí. Internet toho bude prostě řídit pořád víc a víc.

Jak hodnotíte výstavbu mobilního pokrytí v metru?

Projekt se nám hezky podařilo postavit na koleje. Funguje spolupráce s T-Mobilem jakožto lídrem projektu, spolupracujeme také s Vodafonem. Víme, jak fungují externí zhotovitelé, takže nedochází k ničemu dramatickému. Jede to prostě podle představ. Není tam nic, co by nás výrazně trápilo. Samozřejmě během projektu tohoto měřítka se vždycky mohou objevit věci, které se nepodaří napoprvé, zvlášť v situacích, které nedokážeme ovlivnit. Obecně bych ale řekl, že to funguje moc dobře.

Co projektu zrychlení v metru za CETIN předcházelo?

Celý ten projekt sahá už hodně do historie. Někdy do roku 2004, kdy metro bylo pokryté ve stanicích pouze signálem GSM. Potom se rozšiřovalo z Dejvické na konečnou až na Motol, kde je 3G a LTE ve stanicích i v tunelech. Všechno se to řešilo pomocí repeaterového systému. Já jsem do toho projektu vstoupil až potom, co jsme úspěšně dokončili rollout projektu CHECKER, což byla konsolidace sítě s T-Mobile.

Projekt byl částečně rozběhnutý a bylo rozhodnuto, že lídrem pilotní části bude T-Mobile. V dubnu 2018 se podepsala smlouva s DPP a začal maraton, jak co nejrychleji dostat signál do metra. Teprve tehdy jsme začali objevovat, jaké věci nás tam vlastně čekají. Spolupráce s dopravním podnikem ale byla výborná, všechno probíhalo poměrně hladce.

Když se řekne, že metro pokrýváme vyzařovacím kabelem, tak kolikrát slyšíte: “Co je na tom tak složitého?” Ale celý ten proces je náročný. Napřed prohlídka, pak vznikají návrhy, které musejí projít schvalovacím procesem na úrovní plánování všech tří operátorů a dopravního podniku. Poté se zpracovávají připomínky, metro se znovu prochází, připravuje se druhý návrh. Je tam poměrně hodně složitých kroků a když řekneme, že chceme stavět určitý úsek, tak od první obchůzky až po získání stavebního povolení do ruky nám uběhne 10 měsíců. Není to tedy jen o instalaci kabelu.

Z pohledu umístění samotné BTSky (zvané také RRU hnízdo – řídící karta vysílací RRU jednotky) to není o moc odlišné, je tam jen jiná konfigurace. Je to podobné tomu, co vidíte na střechách domů, jen tam jsou významné vnitřní rozvody. Na všechno musí být povolení, protokol technického ředitele, certifikace. Ve velkém měřítku se pochopitelně dbá také na požární bezpečnost. Je tam velká fluktuace lidí a nikdo pochopitelně nemá zájem o to, aby došlo k zahoření.

Kdo dodává na výstavbu infrastrukturu?

Infrastruktura, která se do metra dodává, je společná pro CETIN, T-Mobile a Vodafone. Každá z těchto společností tam dodává aktivní technologii. Takže pasivní infrastruktura je společná a aktivní infrastrukturu si dodává každý operátor zvlášť.

3. Jaká je velikost vaší pracovní skupiny a co tam máte za lidi?

Navzdory očekávání to zas tak velká skupina není. Je to podobné jako při výstavbě klasické BTSky, jen ten rozsah je jiný. Personálně je výstavba z naší strany zajištěna projektovým koordinátorem, který má na starosti spolupráci lidí z optimalizace sítě, plánování sítě, z transportní sítě a dalších. Takže velice podobné klasickým stavbám “na povrchu”, jen je jiný rozsah a dozor, zejména co se týče výstavby pasivní infrastruktury. Ovšem úplně jiná oproti běžné výstavbě je otázka smluvních stavů, které v projektu řešíme. Protože ruku v ruce s projektem připojení v metru, čemuž někdy interně říkáme Krtek, jde i projekt odinstalace starého repeaterového systému. Na tomto projektu CETIN v tuhle chvíli provádí likvidace nepotřebných rozvodů, které tam jsou po spuštění nového pokrytí v metru. Co by ale mělo zaznít je, že CETIN v tuhle chvíli zajišťuje provoz 2G/ 3G/LTE pro všechny 3 operátory. Prošli jsme výběrovým řízením na servisování technologie v metru a v konkurenci se nám podařilo zvítězit.

Co se jim stalo nejzajímavějšího?

Práce na zrychlování v pražském metru je hlavně o rutině a hlídání bezpečnosti, takže na veselé historky moc prostor není.

Jaký je vlastně rozdíl mezi starým a novým metrem? Který úsek je který?

Výstavbu realizujeme po úsecích, ale v průběhu se samozřejmě objevují problémy. Například když nemůžeme umístit optické rozvaděče přímo v tunelu, musíme v daném úseku vybudovat speciální místnosti. Z toho důvodu došlo k “rozsekání” celého projektu výstavby na jednotlivé stanice. Snažíme se postupovat po úsecích, ale to se nedaří na 100 % a nechceme celý projekt brzdit. Plán byl jasný: pilotním projektem bude centrum Prahy a od centra jsme se chtěli posouvat dál k nejvíce zatíženým stanicím. Nejdůležitější pro nás byly přestupní stanice, kde je velká koncentrace cestujících a tím pádem velká potřeba po rychlém internetu. Pak jsme postupně roztahovali křídla dál a dál. Dnes je situace taková, že máme pokrytých 35 stanic, ale nesouvisle. Občas se totiž stane, že z celého plánovaného úseku jedna ze stanic z nějakých důvodů vypadne. Například protože je potřeba vybudovat novou místnost pro umístění technologie, což je časově náročné. Nebo když probíhá rekonstrukce stanice v režii DPP a nedává smysl, abychom tam nastoupili, protože by rekonstrukční práce mohly instalované rozvody ovlivnit. Musíme mít v hledáčku i podobné věci a podle toho plánovat. A některé aktivity případně i přibrzdit, abychom nebyli v kolizi s plánem DPP.

Kdy myslíte, že projekt výstavby připojení v metru skončí?

Projekt v pražském metru má termín realizace konec roku 2021. To by mělo být novým systémem pokryté celé metro.

Jaký je podle vás potenciál rozšiřování LTE, například o nějaká další netradiční místa?

Netradiční místa se nepokrývají, pokud tam nechodí lidé, protože všechno to je o ekonomické stránce věci. LTE se samozřejmě rozšiřovat bude, zejména však kapacitně, ale hlavní rozšíření čeká především sítě 5G.